LATERNA MAGICA
Zdroj světla, například svíčka nebo petrolejový hořák, vrhá své světlo, zesílené a odražené vypouklým zrcadlem otvorem skříně a před ním se posunují pomalované skleněné pásy.
Laterna magica vznikla v polovině 17. století a vynalezl ji patrně holandský fyzik Christiaan Huygens (1629-1695). Brzy potom ji obecně zpopularizoval německý jezuita a vědec Athanasius Kircher v knize Art magna lucis et umbrae („Velké umění světla a stínu“). V průběhu 18. století se často předváděla na zámcích a ve společnostech, přičemž projekční plochu někdy tvořil kouř, takže iluzivní dojem se ještě zvýšil. V 19. století se laterna magica zdokonalila hlavně díky lepším zdrojům světla a stala se velmi populární zábavou.